Co to znamená IVD?
IVD je zkratka slov „in vitro diagnostika“, která pocházejí z latiny a doslova znamenají diagnostika ve skle. To znamená, že diagnostika, tedy určení nemoci, je prováděno mimo živý organismus, zkoumáním odebraných tělních tekutin nebo vzorků tkání ve zkumavce, v reakční jamce, v misce na živné půdě či na podložním skle. Běžný občan - pacient - se u svého lékaře nejčastěji může setkat s odběrem krve do zkumavky. Ta je odeslána společně s průvodkou, na které lékař označil požadovaná vyšetření, do příslušné laboratoře.
In vitro diagnostika jsou základním principem mnoha laboratorních oborů. Jejich podstatou je měření množství nějaké substance v krvi (nebo v moči či jiné tělní tekutině), měření fyzikálních vlastností vzorku, mikroskopické hodnocení buněk, pěstování mikrobiologických kultur a podobně. IVD využívají laboratorní obory jako je bakteriologie, biochemie, cytologie, hematologie, histologie, imunologie, mikrobiologie, molekulární biologie, mykologie, sérologie, virologie….a jistě i další obory.
Využívání „in vitro diagnostiky“ je velice důležité pro určení choroby a to často již v době, kdy pacient ještě nepoci?uje žádné příznaky a ani jiné diagnostické metody onemocnění nezachytí. Je tedy možné díky laboratorním metodám zachytit onemocnění ještě v době, kdy je poškození organismu vratné a obvykle snadněji léčitelné. Diagnostika a léčení některých chorob se bez IVD mohou jen těžko obejít. Jen na ukázku bychom mohli uvést:
- skupinu infekčních chorob, do které patří mimo jiné žloutenky, HIV, ale i zarděnky,
borelióza apod. - cukrovku a další metabolické poruchy
- onemocnění ledvin
- onemocnění jater
- onemocnění endokrinního systému
- ale i obyčejné předoperační vyšetření srážlivosti krve.
Tak zvané screeningové (vyhledávací) metody jsou metody in vitro diagnostiky, používané preventivně ve velkých skupinách populace, kde se očekává možný výskyt nějakého onemocnění nebo rozšíření nákazy. IVD je zde velkým pomocníkem pro včasný preventivní zásah. Ale i tam, kde již u pacienta choroba probíhá a on je průběžně léčen, nebo tam, kde byl proveden akutně chirurgický zákrok, je třeba dále pacienta sledovat nejen klinicky, ale i laboratorně. Právě u nejzávažnějších onemocnění se podle změn některých parametrů v krvi dá usuzovat na úspěšnost léčby či na nutnost její změny.
Lékaři mají tedy možnost ověřit nebo doplnit si diagnózu objektivním laboratorním nálezem. Je velmi důležité, aby tuto možnost dostatečně využívali, a to především v primární péči. Vždy je výhodnější provést drahé (ale cílené) vyšetření včas, aby mohla být určena, potvrzena nebo vyloučena diagnóza a aby bylo započato s léčbou co nejdříve. Mnohdy je včas zachycené onemocnění možno léčit dietou nebo preventivním opatřením. Nejnázornějším a nejznámějším vyšetřením je stanovení hladiny cholesterolu, tedy určení rizika ohrožení pacienta kardiovaskulárním onemocněním. Propuknutí nemoci lze zabránit včasným zahájením diety a úpravou životního stylu. Pozdní diagnóza naopak vyžaduje nasazení razantní léčby se všemi dalšími vedlejšími důsledky na organismus a obvykle i s daleko vyššími finančními náklady.
Současný stav českého zdravotnictví a význam IVD testování Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR byl tvořen s cílem zachovat veškerou dostupnost zdravotní péče, oddělit financování od státního rozpočtu, umožnit volbu občanům i poskytovatelům a zvýšit úroveň poskytovaných služeb. Většinu těchto cílů se podařilo splnit jen díky významnému zvýšení prostředků plynoucích do zdravotnictví v první polovině 90. let, ale efektivita využití těchto prostředků byla v mnoha případech sporná a neudržitelnost dalšího extensivního rozvoje se projevila finanční krizí. Všechny kroky podniknuté k nápravě stavu se omezily na administrativní regulaci nákladů a jednorázové finanční dotace, aniž bylo přistoupeno ke skutečným změnám, což se projevilo při předání okresních nemocnic krajům a jako bumerang se vrací při řešení zadluženosti některých fakultních nemocnic. Koncepční reforma českého zdravotnictví se díky názorovým rozdílům neustále oddaluje. Jen v r. 2004 se na postu ministra zdravotnictví vystřídali již tři zástupci s naprosto rozdílným přístupem.
Současný zdravotní stav české populace ve srovnání s EU Česku moc nelichotí. Češi dominují nad průměrem bývalé evropské patnáctky ve dvou ukazatelích – ve výskytu cukrovky a vysokého krevního tlaku. Na druhou stranu je nutné dodat, že nad ostatními vynikají v preventivním vyšetření krevního tlaku a hladiny cholesterolu vkrvi. Další nelichotivý primát drží ČR v délce hospitalizace v lůžkových zařízeních. Průměr Evropské Unie činí 1,3 noci na osobu, zatímco v Česku se pohybuje okolo 2,7 noci a nejčastější hospitalizace jsou z důvodu nemocí oběhové soustavy a onemocněním rakovinou. Zároveň se Češi řadí mezi národy s nejvyšší úmrtností na rakovinu a výskytem jejích nových případů. (ÚZIS ČR).
Ke zlepšení diagnostikování závažných chorob a k monitorování úspěšnosti jejich léčení může účelné využívání IVD vyšetřování výrazně pomoci. Díky vědeckému pokroku se rozšiřuje spektrum vhodných vyšetření, uplatňování pokrokových technologií zpřesňuje jejich výsledky a stále více je využívána bezbariérová výměna zkušeností odborníků celého světa prostřednictvím internetu.
Pracoviště, ve kterých se provádí IVD vyšetřování, jsou zastoupena jak nemocničními, tak i privátními laboratořemi. V obou sektorech se jednoznačněprojevuje trend konsolidace a automatizace, který sebou přináší nejen zefektivnění práce těchto pracoviš?, ale především zkracuje dobu od odběru vzorku pacientovi k vydání výsledků vyšetření, v urgentním případě až na několik minut. Vstup ČR do EU se již v tomto roce projevil v začínajícím propojování privátních laboratoří do nadnárodních celků.